Využití energetických plodin

Dnešní článek by se také dal nazvat jak konzervovat sluneční energii. Možná se vám zdá, že využívání energetických plodin a skladování sluneční energie jsou dvě naprosto odlišné věci, ale není tomu tak.  V podstatě veškerá energie, kterou využíváme, pochází od Slunce.  Sluneční záření před miliony let dalo vzniknout dnes hojně využívaným fosilním zdrojům.  Většina obnovitelných zdrojů má také základ ve slunečním záření.

Základ je fotosyntéza

Vraťme se však k myšlence konzervování slunečního záření. Vlastně i již zmíněné fosilní paliva představují zakonzervované sluneční záření. Základ je fotosyntéza. Chlorofyl přítomný v zelených rostlinách váže energii ze slunečního záření. Následně dochází k velmi složitým chemickým dějům, kdy jsou tvořeny z oxidu uhličitého organické látky, které rostlina potřebuje pro svůj růst a vývoj. Trvalo však miliony let, než se z odumřelých rostlin v močálech stalo uhlí.

V případě energetických plodin tak dlouho čekat nemusíme. U většiny plodin pěstovaných pro energetické účely totiž platí stejné agronomické lhůty jako pro potravinářské plodiny. Důležitá je také skutečnost, že při spalování biomasy nedochází k nárůstu oxidu uhličitého. Ten je sice uvolňován do ovzduší, ale pouze v takové míře, v jaké byl spalovanou rostlinou přijat. Zatímco v případě fosilních paliv se do ovzduší uvolňuje oxid uhličitý, se kterým zemský ekosystém nepočítá již miliony let.

Zachování zemědělské půdy

Nespornou výhodou pěstování všech druhů energetických plodin je také zachování zemědělské půdy. Půda není poškozena výstavbou (trvalých i dočasných) objektů a staveb. Odpadá tak značný etický problém ve vztahu k ochraně zemědělské půdy, který je často diskutován zejména v souvislosti se slunečními elektrárnami.

Zemědělská půda je stále využívána pro pěstování rostlin. Tyto rostliny vyžadují v podstatě stejnou péči a stejné technologické postupy jako plodiny určené k výrobě potravin. Rozdíl je pouze v tom, že s energetických plodin se nevyrobí potrava, ale použijí se k výrobě energie či tepla. Dojde-li pak v budoucnu k potřebě zvýšení plochy zemědělské půdy, bude tato půda ihned připravena. Bohužel v ČR je zatím stále upřednostňováno zatravnění nepotřebné zemědělské půdy.

Přitom právě tyto plochy by mohly být využity k pěstování energetických plodin, aniž by došlo ke střetu se zájmy potravinářskými.

Mezi nejčastěji pěstované energetické plodiny patří: čirok, konopí, světlice barvířská, sveřep bezbranný, kostřava rákosovitá, křídlatky, topinambur, laskavec, šťovík uteka, a mnohé další.

J. H.

Příspěvek byl publikován v rubrice Archiv článků, Novinky a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>