Efekt tepelného ostrova

Možná už jste termín efekt tepelného ostrova slyšeli. Zejména v letních měsících, kdy teploty atakují rekordní hranice, je tento jev často zmiňován. Vyskytuje se ve městech. Princip je jednoduchý. Města jsou stavěna z materiálů, které špatně odrážejí sluneční záření. Tyto plochy se pak vlivem slunečního záření ohřívají a následně uvolňují teplo do okolního prostoru. Viníkem jsou stěny budov, střechy, silnice. Vlastně téměř jakákoli plocha bez půdy a vegetace.

Známe to všichni. Je horký letní den a my jsme uprostřed městské ulice. Není se kam schovat. Teplo sálá odevšad. Není divu. Vždyť teplota chodníku může dosáhnout padesáti i více stupňů. To samé platí pro střechy i obvodové zdi domů. Toto teplo je kontinuálně předáváno okolnímu vzduchu, ten se tak ohřívá a je teplejší než vzduch mimo město. Proto hovoříme o městském tepelném ostrovu.

Tento efekt je nejmenší brzo ráno. Těsně po svítání. Naopak nejintenzivněji se efekt tepelného ostrova uplatňuje po západu slunce. Proto se nám večer zdá, že se ve městě neochladilo, i když by tomu mělo být jinak. Vzduch totiž již neohřívá sluneční záření, ale teplo uvolňované ze zahřátých předmětů. Rozdíl mezi teplotou vzduchu ve městě a ve volné krajině není zanedbatelný. Může dosahovat 1 až 3 °C. Pokud je klidná a bezvětrná noc, pak může být tento rozdíl i 10 °C.

Proč je fenomén tepelného ostrova problém?

Zvýšená teplota městských tepelných ostrovů, zejména v létě, může ovlivnit městské životní prostředí a kvalitu života obyvatel města. Některé z dopadů sice mohou být pozitivní, například prodloužení vegetačního období rostlin, většina je však negativní a zahrnuje:
Zvýšená spotřeba energie. Zvýšená energetické poptávka v době letních veder vede k tlaku na elektrickou síť. Existuje studie, která odhaduje, že efekt tepelného ostrova zvyšuje poptávku po elektrické energii o 5 – 10 %.
Zvýšené emise znečišťujících látek a skleníkových plynů. Rostoucí poptávka po energii obecně vede k vyšším emisím látek znečišťujících ovzduší a emisí skleníkových plynů z elektráren. Vyšší teploty vzduchu také podporují vznik přízemního ozónu.
Ohrožení lidského zdraví a pohodlí. Teplejší dny a noci, spolu s vyšší úrovní znečištění ovzduší, mohou přispět k celkové nepohodě, respiračním potížím, křečím z tepla a celkovému vyčerpání organizmu.
Zhoršení kvality vody. Teplá dlažba a střešní plochy předávají své teplo srážkové vodě. Tato voda pak ohřívá vodu v kanalizaci. Jelikož většina srážkové vody je vedena do toků, rybníků a jezer, dochází k ohřívání vody v nich a tím klesá její kvalita. Změny teploty jsou navíc velmi stresující pro vodní organizmy.

Existuje řešení?

Existuje. Jejich hned několik. Jsou to například tzv., zelené střechy, chladné střechy a chladné chodníky. Více si o možnostech boje s efektem tepelného ostrova povíme v dalším článku.

J. H.

Příspěvek byl publikován v rubrice Archiv článků, Novinky a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>